Mezi nevinností a vinou 

Dva portréty zachycují vnitřní rozpor mezi nevinností a vinou. Ne jako boj, ale jako dvě stránky jednoho člověka. Jedna se dívá stranou, druhá přímo. Jedna si drží citlivost, druhá přebírá odpovědnost. Dohromady vyprávějí příběh člověka, který prošel zkušenostmi a zůstal sám sebou. Ne dokonalý, ale upřímný. Ne bez chyb, ale bez úniku před sebou samým.

Nevinná

Dívá se stranou, klidně a soustředěně. Její pohled není obranou ani výzvou, je tichou přítomností.
Nevinná zde neznamená nepoznamenaná. Znamená zachovanou citlivost, schopnost vnímat a cítit navzdory stopám, které zůstaly. Barvy na jejím těle nejsou ozdobou, ale pamětí.
Obraz zachycuje okamžik, kdy jemnost nepřestává existovat, i ve chvíli, kdy už vše ví. 

Vinná

Dívá se přímo. Neuhýbá pohledem ani významem. Vinná zde není obviněním, ale přiznáním, vědomím vlastních rozhodnutí, chyb i následků. 

Barvy na jejím těle jsou stopami toho, co bylo prožito a přijato. Není bez viny, ale je celistvá. Obraz zachycuje okamžik, kdy člověk přestává hledat omluvy a začíná stát sám za sebou.